Jeskyně Pekárna

Doklady pobytu pravěkých lidí zde již v devatenáctém století objevili studenti Jan Kniče a Florian Koudelka, následovaní archeologem Jindřichem Wanklem z Blanska. Větší výzkum zde potom provedl koncem devatenáctého století žďánický pravník a archeolog Martin Kříž a zejména v letech 1925-1930 Karel Absolon a Rudolf Czižek, kteří zde objevili také vzácné doklady magdalénského umění, jako například v roce 1927 odkryté koňské žebro s rytinou souboje bizonů, rytinami zdobené náčelnické hole (provrtané sobí parohy), spatuly (lopatkovité nástroje vyrobené ze spodních čelistí koní) s rytinami koní, pižmoně a antilopy sajgy nebo skulpturu ženy vyřezanou z mamutoviny (pekárenská venuše). 

Ve výzkumu prostranství před jeskyní pokračoval po druhé světové válce Bohuslav Klíma, kterému se zde podařilo doplnit soubor uměleckých předmětů o další koňské žebro, tentokrát s rytinou pasoucích se koní. Bohuslav Klíma prozkoumal také blízkou jeskyni Hadí a o něco dále po proudu vysoko ve svahu ležící jeskyni Kůlničku, opět s doklady pobytu magdalénských lovců.

V zimě můžete být svědky zajímavého úkazu - na zemi v jeskyni vyrůstají za jistých meteorologických podmínek ledové stalagmity. 

Jak tam? Po modré turistické trase z Ochoze, cca 2 km lesní cestou podél potoka, nebo přes Hádek a údolím Říčky. 

Pozor! Neničte jeskyni malbami po stěnách, rozděláváním ohně nebo poškozováním krápníkové výzdoby.