"PRODALI JSOU DVĚ OCHOZI LESŮ“

TEN OCHOZ, NEBO TA OCHOZ

Mnoho přírodymilovných lidí, zvláště Brňanů, zná naši obec Ochoz s jejími překrásnými lesy a tajuplnými jeskyněmi, ale málokdo z nich správně, v psaní i řeči, Ochoz skloňuje. Neuvědomují si patrně, že jméno obce Ochoz je rodu ženského, a ne, jak se mnozí domnívají, rodu mužského.

Je tedy opravdu správně ta Ochoz? Vždyť obecné jméno ochoz, znamenající chodba, chodník nebo cesta, kterou lze obcházet nějaký prostor, je rodu mužského. Mluvíme přece o krytém nebo otevřeném ochozu (např. kolem stadionu), zřizujeme železný nebo betonový ochoz (např. kolem strojů a pecí) apod. Obyvatelé Ochoze a okolí však užívají jména Ochoz v rodě ženském a někdy se přímo podivují nad tím, že by mohl někdo jejich obci přiřknout rod mužský. Stejně tak se drží ženského rodu obyvatelé Ochoze u českých Nasavrk.

Ve spisovném jazyce je třeba vyžadovat u jména Ochoz ženský rod. Skloňujeme tedy takto: ta Ochoz, do té Ochoze, k té Ochozi atd. Ženský rod tu nová čeština zdědila z češtiny staré, ve které je doloženo i obecné podstatné ženské jméno ochoz(ě). V tomto jméně se ukrývá kořen chod-, znamenající chození, a přípona -ja, kterou se ve starém jazyce tvořila dějová podstatná jména. Mělo tedy naše slovo nejprve podobu " ochodja", pak "ochóza", po provedení přehlásky "ochoze" a nakonec vypuštěním koncové samohlásky "ochoz".

Až do 17. století se drží u tohoto jména rod ženský, v obrozenecké češtině rod kolísá a v době pooobrozenecké se ustaluje rod mužský. Ženský rod se zachoval jen v některých nářečích a potom u jmen místních jako živý archaismus (zastaralý výraz). Pokud jde o význam obecného jména "ochoz", znamenalo nejprve obejití, popř. obcházení. Pak se začal tímto slovem označovat prostor (obyčejně lesy nebo pole a louky), který se za jistou časovou jednotku obešel. Např. J. Jungmann uvádí z Desek zemských r. 1615 větu: "Prodali jsou od dědictví svého statku Oujezdského dvě ochozi lesů." Tento význam tkví zajisté i v místním jméně "Ochoz". Jak ves moravská, tak česká byly pojmenovány v době, kdy u slova ochoz žil ještě význam "obejitý pozemek". Ochoz u Brna se připomíná poprvé r. 1237 (jako část panství kláštera zábrdovického) a Ochoz u Nasavrk poprvé r. 1438. Vedle významu "obejitý pozemek" nabylo slovo " ochoz" i dalšího konkrétního významu, totiž chodba nebo cesta k obcházení nějakého prostoru, ale ten se pro výklad místního jména nehodí.

Proto ta Ochoz u Brna vždy rodu ženského!
Na zápis do kroniky obce Ochoz, který provedl v roce 1953 kronikář František Strouhal, upozornil pan Jaromír Škrob

NÁZOR ODBORNÍKA

Doklad na význam "prostor, který lze obejít" existuje už z r. 1481 z Brněnska: hrad...s lesy, s chrastinami, s lukami a ochozy (dokonce je to asi nejstarší doklad na maskulinum, chápeme-li je jako plurál). Ves, která vznikla v takovémto lesním prostoru po jeho (částečném či postupném) vykácení, pak dostala stejné jméno.Jméno místní, které je z povahy věci starobylé, ale označuje věc současnou, můžeme skloňovat tak i tak. Není to případ jen tohoto jména, jsou jich desítky, ne-li stovky (Aš, Olomouc, zakončená na -m, -š atd.). Nemá tedy autor pravdu, vyžaduje-li pouze femininní skloňování, protože nadřazuje lokální normu obecnému úzu.Podstatné jméno ochoz, staročesky ochozě, bylo ženského rodu (významy: obchůzka, chození okolo; prostor vymezený obejitím; cesta po obvodu tohoto prostoru; ambit, tj. ohrazený prostor kolem stavby, později vyvýšený). Později změnilo rod na mužský (to už byl většinou jen ten význam poslední). V tom má autor pravdu, jen bych poznamenal, že ženský rod se spíše než do 17. století držel až do století 18. Také bych pochyboval o dlouhém ó v předčeském a raně staročeském ochóza, slovo totiž není dvojslabičné jako třeba chůze. Přehláska, o níž autor mluví, dala samozřejmě ě (ochozě), teprve pak došlo k tzv. ztrátě jotace (ochoze).

Na výše uvedený zápis reagoval na podnět Aleny Vašíčkové v roce 2002 PhDr. Petr Nejedlý z Ústavu jazyka českého - Česká akademie věd

ZÁVĚR

Z výše uvedeného vyplývá, že možné jsou oba tvary, tedy mužský rod „ten ochoz“, ale pro jméno vesnice i „ta Ochoz“. Kdo tedy použije mužský rod, neriskuje nic víc než nepochopení Ochozanů, o čem to ten cizinec vlastně hovoří ;-)